MAPA PRO NAVIGACI   TRASA

[úvod] [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22] [23] [24] [25] [26] [27] [28] [29] [30] [31] [32] [33] [34] [35] [36] [37] [38] [39] [40] [41] [42]


32. DEN, 21. 3. 2001, STŘEDA - GREAT BARRIER REEF

Vstáváme opět brzo, protože nás tentokrát už v 7:45 opět vyzvednou průvodci u kempu. Mikrobus od ReefJet. Velký bariérový útes se táhne podél celého východního pobřeží Queenslandu a rozkládá se na ploše okolo 350.000 km2. Je tvořen více než 2.000 ostrovy a téměř 3.000 samostatnými útesy. Přes 400 druhů korálových polypů potřebovalo na jeho vybudování asi 15.000 let. Domov zde nalezlo na dva tisíce druhů ryb a přes padesát druhů ptáků. Mikrobus nás dovezl až do přístavu, kde doplácíme v pokladně zbytek ceny výletu.

Vzápětí po nalodění všech účastníků vyrážíme velkou silnou motorovou jachtou směrem k útesům. Ta je dokonce klimatizovaná, takže komfort je dostatečný… :-) Proplouváme kolem ostrova Hook, kde jsme byli včera a asi za hodinu přijíždíme k útesu Bait Reef, kde zakotvujeme. Jedna část se jde potápět sama, další s průvodcem a ten zbytek, jako třeba my, jde šnorchlovat. Korálový útes je tady podle našeho odhadu vysoký asi 10 metrů a končí asi 1,5 metru pod hladinou. Teda zatím. Na lodi nám bylo vysvětleno, že jsou tady přirozené mořské proudy, které souvisí s přílivem a odlivem, a kde a jak máme tedy plavat, abychom neměli problém se třeba dostat zpátky. Stejně tak nám vysvětlili i signalizaci z vody, pokud by se nám něco dělo. Takže hurá do vody. Ta je nádherně teplá jako kafe, takže s pobytem ve vodě nemáme žádné potíže. Složení korálů je zde mnohem různorodější a jsou i mnohem barevnější než u pobřeží. Taky množství a velikost ryb je větší. Není problém zde spatřit třeba velkého kanice, kterého jsem si i pohladil. To byl pocit, taková velká ryba. Po 90 minutách ve vodě nás píšťalkou volají zpátky na palubu, podává se oběd formou švédského stolu. Po obědě a chvilce odpočinku a malého přesunu dostáváme dalších 90 minut na prozkoumávání místního moře. Na nic nečekáme a vrháme se znova do hlubin. Vody kvůli odlivu podstatně ubylo, takže útes je už jenom asi 40 cm pod hladinou. Těsně před vylezením z vody Pavel ještě objevil na dně žraloka, ale já bez brýlí tak hluboko bohužel nevidím.

Když jsme vylezli zpátky na palubu a převlékli se do suchého, vyrážíme kolem třetí zpátky do přístavu. Cestou jsme zahlédli velkou mořskou želvu hned vedle jachty a potom minuli velkou zaoceánskou loď. Ještě před přistáním jsme udělali jedno nebo dvě trochu divoká kolečka, protože jsme zrovna předjeli nějakého kapitánova známého ve vratké dřevěné motorové kanoi. Kapitán byl asi šprýmař, protože jsme toho "chudáka" málem z té loďky našima vlnama vyklopili. V přístavu už na nás čekal autobus, který nás měl odvézt zpátky do kempu. Málem nám ale odjel, museli jsme ho pozdržet kvůli Mirce, která si kupovala sukni v obchodě!!! Ty ženský…. V recepci jsme zaplatili ještě jednu noc, tentokrát opravdu poslední, a pak zajeli do supermarketu dokoupit zásoby jídla, pití a piva. Po večeři jsme napsali poslední pohledy z Austrálie a dopsali jako vždy deníky. Už se nám to krátí….

Ž 11 km      € Pavel